Břidlice byly využívány k pokrývání střech již v dávných dobách. Nejstarší nám známé písemné zmínky pocházejí z období po roce 1200 z oblasti německého Mayenu, avšak hornická činnost v mayenské oblasti probíhala zřejmě už v dobách starých Římanů.
Dle dochovaných dokumentů se v oblasti Nízkého Jeseníku břidlice těžila již v 18. století, dřívější těžba však není vyloučena. Těžba ve všech lokalitách byla v prvních počátcích povrchová a opracování se provádělo klínováním suroviny a osekáváním ploten motyčkami. Mezi nejstarší břidlicové lomy na Nízkém Jeseníku patří zároveň i největší lom u Svobodných Heřmanic, kde se podle Řiháka břidlice těžila od roku 1775. Archivně doložená těžba je z let 1832 v oblasti Velká Střelná a podle Staňka v roce 1836 u Klokočova. Ve zprávě olomoucké komory z roku 1860 se hovoří o dobývání břidlice na severní Moravě u dvaceti sedmi obcí.
Pozdější hlubinnou těžbou se začala získávat jadrná a neporušená surovina. Výrobky z takovéto suroviny těžené hlubinným způsobem mají mnohem větší kvalitu a trvanlivost. Jednou z prvních lokalit, kde se břidlice začaly dobývat v hlubinách země, byla Velká Střelná. Doly ve Velké Střelné dosahovaly hloubky okolo 150m a takto těžená břidlice splňovala i ta nejpřísnější kritéria kvality.
Štípání břidlicových ploten - Nové Těchanovice 1952
Těchanovicko-Lhotecká lokalita nabízela již od počátku velmi výhodné podmínky k těžbě. Především sklon uložení kvalitního ložiska a možnost otevření ložiska ze strání údolí řeky Moravice sehrály hlavní roli při vzniku rozsáhlé důlní činnosti v této lokalitě. Těchanovicko–Lhotecká břidlicová oblast má stejné složení ložiskových pásem jako lokalita Zálužné(za řekou), z čehož vyplývá, že zde došlo k přetržení původních ložisek a jejich rozdělení údolím vyhloubeným Moravicí.
Nové Těchanovice - sledná z období před 2. světovou válkou
Na pěti těžených pásech jsou známy tři důlní komplexy, které byly postupem časů zcela propojeny, a jedna povrchová otvírka. Lokalita je jediná z kulmských lokalit, kde se přírodní břidlice nepřetržitě dobývají dodnes. Těžba byla zahájena koncem 19. století prvním odkryvem u stezky v blízkosti Moravice zhruba v úrovni dnešního nového dolu Lhotka. Začátkem století 20. jsou vyraženy dvě překopové otvírky. První horizont vznikl v úrovni asi 8 m nad hladinou řeky podnikatelem Pollakem a dnes je známý jako Pollakova štola. Druhý horizont byl ražen o padesát metrů výše překopovou štolou Lhotka a původní těžba postupovala opačným směrem. V roce 1941 byla vyražena jáma Lhotka, propojující lhotecký důl na povrch.
Štola Lhotka - období před 2. světovou válkou
S koncem 2. světové války nastává úpadek a zkáza břidlicového průmyslu. Velkou roli sehrál odsun Němců, kteří byli jedinými odborníky tohoto průmyslového odvětví. Nástup komunistů a komunistická vláda nepřikládala těžbě břidlice příliš velký význam. Svědčí o tom i fakt, že postupně byla zastavena těžba na všech z tehdejšího pohledu moderně vybavených dolech. Jediným těženým dolem se tak stal právě důl Těchanovice-Lhotka. Po 2. světové válce se zde těžilo pouze na I. horizontu u řeky, a to zcela zastaralými metodami, a za špatných pracovních podmínek.
Štola Lhotka - období před 2. světovou válkou
V roce 1956 nastupuje do řad pracovníků OPK Vítkov odborník na slovo vzatý Jan Řihák z Olomouce. Jan Řihák je de facto jediným česky mluvícím odborníkem na těžbu břidlic, který nabyl zkušenosti a vědomosti především jako bývalý majitel dolů Velká Střelná, Hrubá Voda a Mokřínky, a také jako poválečný národní správce dolu Nové Těchanovice. Práci na dole Nové Těchanovice přijímá jako východisko z nouze, jako jedinou možnost činnosti v břidlicovém průmyslu, a v období neustálé perzekuce jeho osoby. Ve funkci technického pracovníka začíná okamžitě zpracovávat odborné dokumenty za účelem vybudování moderního a funkčního závodu.
Nové Těchanovice - sledná z období před 2. světovou válkou
Podle práce J. M. Řiháka z konce padesátých let, „Výpočet zásob a hodnoty surovin v břidlicovém ložisku Nové Těchanovice“, břidlicové ložisko na k.ú. Nové Těchanovice Lhotka tvoří zbytek vrásy a je uloženo ve směru 10°- 15° severovýchodně se zapadáním k severozápadu o úklonu vrstev 78 - 80°. Na katastru novotěchanovickém je otevřeno dvěma překopovými štolami, jednou v blízkosti řeky Moravice asi 200 m dlouhou a druhou asi 120 m dlouhou naraženou nedaleko katastrálních hranic obcí Nové Těchanovice – Lhotka. V prvním případě se postupuje s těžbou od severozápadu k jihozápadu, kdežto štolou Lhotka se ložisko těžilo směrem opačným – od jihozápadu k severovýchodu. Kromě toho ložisko toto bylo otevřeno svislou jámou cca 45 – 50m hlubokou, která byla naražena v době pozdější teprve v prvních letech protektorátu. Oba hlavní překopy v I. a v II. patře byly těženy už v počátku 20. století. Naproti tomu se zde nacházejí odkryvy v blízkosti řeky Moravice založené již koncem 19. století. Tyto odkryvy jsou otevřeny v pásmech 1 – 6 do hloubky 10 – 20 m. V této práci, ve které se J.M.Řihák opírá také o poznatky a průzkumy Dr.Ing. Patteiského z roku 1938. Vyjadřuje dedukci v pokračování ložiska směrem lhoteckým: „Nutno tu podotknouti, že při výpočtu zásob nebylo počítáno s břidlicovým ložiskem na katastru obce Lhotka směrem jihozápadním, kam určitě pokračuje ložisko těchanovické…“ Během let 1957 a 1958 jsou prováděny nové průzkumy lokality, které potvrzují stanovené předpoklady. Výsledná zpráva dává jedinečný předpoklad pro otevření nového dolu: ..."Ložisko těchanovické je tvořeno ze šesti různě mocných ložiskových pásem tvaru deskovitého o mocnosti 8,5;10;8;7,8,5 a 6m, přičemž je těženo pouze v pásmech 1, 2, 3, a 5překřížením pásem hlavní překopovou chodbou otevřenou u řeky Moravice 8 m nad hladinou řeky. Asi 50m nad tímto horizontem je otevřen další vyšší horizont překopovou štolou naraženou proti vrstvám. Provedením odkryvu ve vzdálenosti 140m jižně od Kružberského převaděče bylo zjištěno, že všechna tato pásma pokračují směrem jižním, přičemž zachovávají přibližně stejný směr a sklon jako před přivaděčem. O tomto území možno s určitostí říci, že všechna užitková pásma směřují až k železniční dráze Vítkov – Čermná ve Slezsku, ba dokonce, že užitkovost mezi obcí Lhotka a stávající jámou bude mnohem vyšší než–li v úseku těchanovickém. Zdejší břidlice jsou tvrdosti 2,5 – 3,5° podle Mohsovy stupnice. Vyznačují se velmi dobrou jakostí, ocelově modrou a tmavomodrou barvou. Pouze na 1. a 2. pásmu mají někdy povrch lasturnatý."
Odkryv ložiska ve vzdálenosti 140m jižně od Kružberského převaděče
Řihákova přítomnost na dole Nové Těchanovice se projevuje v mnoha počinech. Ve velmi krátké době odevzdává Jan Řihák několik projektů a zlepšovacích návrhů na vylepšení těžby suroviny na těchanovickém dole. V roce 1956 je to zlepšovací návrh označovaný jako ZN3. Jedná se o „zdokonalený postup provádění prací sledných, otvírkových a těžebních v břidlicovém dole Nové Těchanovice.“ Mimo zvýšení výroby krytiny a ostatních tradičních výrobků pracuje Jan Řihák na zavedení výroby lehčených tvárnic, posypového břidlicového písku pro asfaltové krytiny a zkušební výroby stavebních dílců z expanditu a pórovitého břidlobetonu. Výsledky své práce publikuje v časopisech Staviva a Geologie. Mimo výzkum tráví Jan Řihák mnoho času ve výrobě. Předává zkušenosti, rady, pomáhá řídit těžbu. Během krátké doby se daří zvýšit výrobu krycích ploten na 25.000 m2 krycích ploten ročně.
Sklad krytiny - Nové Těchanovice
Situaci na dole lze dokonale zmapovat z
dalšího předloženého projektu v roce
1959. Tentokráte se jednalo o „Návrh
postupu přípravných prací k
vybudování břidlicového dolu
Nové Těchanovice–Lhotka
umístěném 200m jižním směrem od
Kružberského převaděče".
V technické zprávě tohoto
přípravného projektu je podrobně
popsán stávající stav dolu
z roku 1959:„.. doprava se tu děje ručně pomocí
důlních vozíků, které samočinně
sjíždějí po kolejích,
uložených ve spádu 1–2, na 100m. Na
dopravu suroviny se používají vozíky o
rozchodu 600mm s čelem a doprava odpadu se děje vozíky
karbonovými. K osvětlení důlních
prostorů se používají acetylenové
kahance plněné karbidem a opatřené
háky pro zavěšení za korbu
vozíku, nebo za výstupek horniny.
Důlní vody vytékají samočinně
ústím až do řeky Moravice. Zemní plyny
tu nejsou, silikóza se nevyskytuje. K
vrtání děr se používají
pneumatická vrtací kladiva, hnaná
dvěma instalovanými kompresory. Hornina se odstřeluje
břizentní trhavinou, želatinou astralit, nebo želatinou
doranit..... Po tvárnicích jsou značné
poptávky, takže dosavadní výroba
zdaleka nestačí ku krytí běžné
potřeby. Výroba písku neuspokojuje množstevně
poptávku Drevoimpregny n.p. Žilina na plánovanou
výrobu krycí lepenky… V dole pracuje
celkem 23 dělníků z toho 2 technici, 1
údržbář, 2 ZS, 8 štípačů, 3
horníci, 3 pomocníci, 2 vozači, 2
důlní zedníci…“
Závod Nové Těchanovice
Během roku 1960 odevzdává Jan Řihák
opět několik projektů, které by měly napomoci alespoň
zlepšení současného
žalostného stavu. Jedná se o „Těžbu
ložiska v okolí Kružberského přivaděče,
dále „Odvětrávání
zkažených větrů dolu Nové Těchanovice“,
kde se jedná o propojení těženého
horizontu s horizontem bývalého dolu Lhotka v
blízkosti přivaděče 50ti metrovým
komínem. V dalších projektech se
jedná o dokumentaci na vylepšení stavu
budov a zlepšení pracovních
podmínek horníků, rozvody
požárních vod, budování
sociálních zařízení apod.
Nejzajímavějším projektem tohoto roku
je bezesporu další
zlepšovací návrh na těžbu břidlice
„Dobývání břidlice
směrným postupem z pole.“
Bohužel ani v tomto podniku nedošlo
k pochopení a naplnění
cílevědomých počinů odborníků. V
r.1959 došlo k reorganizaci podniku, která měla
neblahý dopad na celý
výrobní závod Nové
Těchanovice. Z původního majetku OPK Vítkov byl
důl převeden do Správy stavebních hmot a
dílců n.p. Ostrava, závod 200
Opava–provoz 204 břidlicový důl Nové
Těchanovice.
Výroba krycích ploten poklesla na
pouhých 15 000m2 a výroba tvárnic a
písku byla zastavena.
Na začátku
šedesátých let pocítila
československá vláda potřebu udržení
břidlicového průmyslu alespoň k opravám a
údržbě střech historických památek.
Ke
zlepšení kvality pracovního
prostředí na dole Nové Těchanovice
došlo teprve v sedmdesátém
roce vybudováním větracího
komínu propojujícího obě patra
společně s šachtou Lhotka až na povrch. Těžba na dole
Nové Těchanovice, tedy na staré Pollakově
štole, končí až v roce 1971, kdy se přestěhovala
do zcela nového dolu "Nová Lhotka". Tento důl
budovaný moderními metodami slouží
dodnes.
Pokračování se připravuje.